Prázdninový deníček

DEN 17. (úterý, 11. července 2017)

Vzbudil jsem se v 8:30. Bylo po dešti, 16°C. Dal jsem vařit maso pro Dalíska. Ten ještě vstávat nechtěl, já jsem nikam nespěchal, tak jsme se až do půl desáté váleli v posteli. Mezi tím vysvitlo sluníčko a teplota stoupla o dva stupně.

9:45 – Jdeme na křižku, potom snídaně. Dalísek měl sleďovo-vajíčkovou pomazánku s chlebem, já jsem si dal opečený chleba s máslem, marmeládou a čaj.

Po snídani jsem zadělal na chleba, těsto dal kynout za okno, a šli jsme na humno. Tam jsem sklidil jednu cuketu a jednu srstku. Josta chce ještě čas, stejně tak červený rybíz a divoká rajčata.

11:30 – Přišli sousedi, že k nim včera během toho lijáku zase zateklo… od nás, ze Špidlové části. Naštěstí nebyli naštvaní (nebo to alespoň dobře maskovali), a dokonce mi to pomohli opravit. Na střeše bylo několik popraskaných křidlic, ale ne vyloženě díra. Proto se to ze země jevilo v pořádku, a tak jsme v červnu opravili jen opačnou stranu střechy.  A já blbec ještě Majce před 14 dny říkám, že střecha je spravená……. Každopádně staré křidlice jsem odstranil a na kolečkách dovezl nové. Já jsem vylezl na střechu, Franta na žebřík a Majka podávala křidlice z koleček. Šlo to dobře, o hodinu později bylo hotovo. Hlavně aby to pomohlo.

12:45 – Teprve začínám vařit. Já mám brokolici s bramborem, Dalísek hovězí s kuskusem.

Po obědě Dalísek spí, já peču chleba a umývám nádobí.

Celé odpoledne střídavě prší a svítí sluníčko, teplota se pohybuje kolem 20°C. Jsme převážně doma, když zrovna neprší jdeme na čuchačku.

19:00 – Mraky jsou definitivně pryč, začíná svítit sluníčko – jdeme na dvůr. Hrajeme si s balonkem a špulkou o káblu.

19:15 – Dalísek večeří, opět hovězí s kuskusem.

19:45 – Zatápím pod kotlem – budu se koupat. Ještě před tím chci jít na krátkou procházku, ale Dalískovi se nikam nechce, jen před bránu.

21:00 – Večeřím zbytek od oběda, a protože je toho málo, tak ještě chleba s Lučinou. Potom se dívám na ČT 24 a u toho přebírám Dalískovy čerstvě otevřené granule. Jí jich vždycky pár večer před spaním, asi aby do rána nepošel hlady. Jindy je totiž nevezme do pusy. Přebírám je proto, že jsem v nich našel kukličku mola. Kde se tam vzala nevím, ale naštěstí tam byla jen ta jedna. (Probral jsem to důkladně, každou granuli jsem držel v ruce.)

23:00 –  Jdu si lehnout. Venku je jasno, 14°C.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.