Prázdninový deníček

DEN 32. (středa, 26. července 2017)

5:50 – Zvoní mi budík. Rychle ho vypínám, aby nevzbudil Dalíska. Chystám se do lesa, proto vstávám tak brzy. 

Snídám pár piškotů s čajem, a chvíli po šesté hodině vyrážím. Je krásné slunečné ráno, teploměr ukazuje 9°C.

V lese roste jen žaběny. Až na cestě zpátky nacházím pár klouzků a na svém tajném místě i jednoho malého praváčka. Mám radost, ale upřímně – po těch deštích jsem od toho čekal trochu víc.

V lese jsem strávil hodinu. Je to celkem málo, ale spěchal jsem domů za Dalískem, aby tam nebyl zbytečně sám. Když jsem se vrátil, našel jsem ho spícího v posteli. Jak jsem ho tam nechal, tak tam ležel. Nejspíš si ani nevšiml, že jsem byl pryč. Vzbudil se, až když jsem začal rachotit v kuchyni. Pomazlili jsme se a šli na čuchačku na humno. Na křižce už pokračovaly výkopové práce.

Po snídani (kuře) Dalísek odpočíval. Já jsem umýval nádobí z večera, pral prádlo, sbíral to suché z neděle a zametal……

10:00 – Někdo zvoní. „Koho to sem čerti nesou,“ říkám si při pohledu na všudypřítomný nepořádek, který se právě snažím odstranit. „Dobré deň, bél beste tak hodné, vêpláchl nám to a napôstil tam dva litrê vodê, “ ptá se ten, co chtěl před týdnem sežrat Dalíska, zatímco mi do dveří nastrkuje prázdnou flašku od Kofoly. „Určitě,“ odpovídam v rámci zachování dobrých vztahů. Odcházím do kuchyně a po chvíli se vracím s plnou flaškou. „Já, děkôjem.“ „Není zač.“ „Děláme vodô, a nemáme vodô. To je blby, co.“ Při odchodu ještě vtipkuje…..

Na oběd jsem pro sebe uvařil houbovou polévku a pro Dalíska čerstvá kuřecí prsa s cuketou a žitným chlebem.

12:00 – Obědváme, potom polední klid. Zatahuje se a začíná pršet. Venku je 13°C, v kuchyni 20°C. Kolik je na chodbě a v seknici naštěstí netuším. Při pohledu na topení mě začíná svrbět ruka, ale nakonec odolávám. Dalíska přikrývám larisou, sám namáčím ruce do horké vody a umývám nádobí.

13:30 – Chlapci jsou pro dnešek hotovi – jdeme na čuchačku. Pomalu začíná svítit sluníčko a teplota stoupá na 15°C.

Zbytek odpoledne jsme byli venku. Dalísek se slunil, já jsem už zlikvidoval hrách a sklidil jedno zelí. Tedy spíš zelíčko. Housenky už na něm pracovali, tak jsem zachránil aspoň to málo, co nestihly sežrat. Dále jsem přikryl záclonou borůvky – kvíčaly mi už dvě kuličky sežraly.

K večeru jsem nachystal pod kotel a v 19:30 jsme večeřeli zbytky od oběda.

20:00 – Procházka

Večer Dalísek spí, já píšu deníček.

23°C – Jdu spát, je 13°C a zase prší.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.