Prázdninový deníček

DEN 35. (sobota, 29. července 2017)

Vstávám v 9:00, všichni už jsou vzhůru. Je slunečno a dosti teplo.

Snídám rohlík s máslem a čaj.

Celé dopoledne peru s mamkou koberce. Jednak od začátku divně smrdí, a potom Dalísek je postupně všechny počůral. Do pračky se nevejdou ani po jednom, tak je musíme prát ve vaně. To znamená nejdřív zatopit pod kotlem a ohřát vodu, potom každý koberec ručně vyprat, vymáchat a nakonec naložit do aviváže. To vše za použití pouze ekologických pracích prostředků, pochopitelně.
Jaké bylo mé překvapení, když krémově bílý, bavlněný koberec obarvil vodu ve vaně na tmavě žlutou. Špína to být nemohla (minimálně ne naše), tak dlouho je zas nemáme. Byl jsem natolik konsternován, že mě ani nenapadlo to vyfotit. „Po vytáhnutí z takové vody už nikdy nemůžou být bílé,“ říkal jsem si. Na každý kus jsme spotřebovali „tři vody“, než se nám to podařilo vymáchat. Nakonec jsme je všechny ponořili do jedné vody s aviváží a nechali je chvíli máčet. Následoval přesun na humno a vešení na rahno. Kolik takový nasáklý koberec vážil nevím, ale lehký rozhodně nebyl.

12:00 – Obědváme. Zatímco my jsme se potýkali s koberci, babička s Dalískem uvařili fazolovou polévku. Dalísek má průjem, takže obědvá kuře s ryží, kterou mu často nedáváme neb ji nemá rád. Polévku jsme s mamkou zajedli dortem, babička obrala uzené kosti.

Po obědě polední klid do 14:00. Babička s Dalískem spí mamka luští, já se zpožděním píšu deníček. Venku je krásně, 24°C.

14:15 – Sedíme v kuchyni, vaříme kávu, jíme meloun a vykládáme.

16:00 – Nikdo se mnou nechce jít na procházku, tak sedám na kolo a jedu se projet. Mamka se pouští do sečení trávy, babička do žehlení. Jedu přes posečenou louku do lesa, z jedné přírodní rezervace do druhé – nádhera. 

Po návratu se spolu s mamkou pouštíme do čištění rynzálu. Zvedáme všechny plechy, které ho překrývají a vybíráme nánosy hlíny, písku a kamení. Dalísek je nejdřív s babičkou, potom dohlíží na nás.

19:00 – Večeříme uzené koleno a zajídáme ho dortem. Dalísek má opět kuře s ryží.

19:30 – Jdeme na procházku na louku. Babičce se nechce, tak zůstává doma. Jsou krásné červánky – zítra bude foukat.

Po procházce pokračujeme v konzumaci melounu, já si dávám ještě nektarinku a vše zapíjím vínem. Jestli se do rána nepo……, tak už nikdy. Sedíme v kuchyni popíjíme víno (pořád tu samou láhev jako včera) a vykládáme.

23:15 – Jdeme spát. Na psaní deníčku už dnes fakt nemám. Je jasno, 15°C.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.